close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nástup do armády - 8. část ( druhá půlka)

16. června 2013 v 20:02 | Mimijane |  knihy
Stále jsem stála. Bylo mi to divné. Žádnou bolest jsem necítila. Ani, že by mi někde tekla krev. Otevřela jsem oči. Viděla jsem, jak Kibuma odzbrojili a povalili na zem. Podívala jsem se před sebe. Na zemi v krvi ležel Zhoumi. Vytřeštila jsem oči. Hned jsem se k němu sklonila a podepřela mu hlavu o mé nohy.
,,Miluju tě.'' zašeptal Zhoumi a upadl do bezvědomí. Pravou rukou jsem se mu snažila zastavit krvácení z břicha, kam tu střelu schytal. Tekly mi slzy po tváři. Bylo mi to jedno. Ostatní se okolo nás shlukly. Zdravotníci už taky spěchali. Dali mu infuzi a dali na nosítka a rychle do armádní sanitky a odvezli ho do armádní nemocnice. Byla jsem taky od krve, ale nevadilo mi to. Hlavně jsem tomu nerozuměla. Kangta mi pomohl se postavit na nohy. Kibuma mezitím zatkli a odvedli do auta a odváželi ho do cely.
,,Jak ti je Jane?'' zeptal se mě Nichkyun.
,,Jo, jde to.'' řekla jsem a otřela jsem si slzy.
,,Jste našli nějaké důkazy v těch papírech?'' zeptal se Kangta, který mě držel okolo ramen. Taky u nás byl Leeteuk, Jinwoon, Kangin a Changmin.
,,Ne, ale šéfa napadla lest, že tam přijdeme s papírem a s policisty. Aby si myslel, že je to zatykač a zpanikařil a přiznal se.'' vysvětlil Chansung.
,,Ale toto jsme nečekali, že udělá.'' dodal Nichkyun.
,,A co Zhoumi? Co s ním bude?'' zeptala jsem se a snažila jsem se zadržet slzy.
,,Ten bude určitě v pohodě.'' řekl Nichkyun a usmál se na nás. Já a Kangta jsme se podívali na sebe a pak na Nichkyuna a Chansunga. Nechápali jsme to.
,,Zhoumi byl náš tajný agent. Když udělal střední, tak se přihlásil na policejní akademii. Kibum je synem mafiána, kterého v té době zatkli na doživotí. Báli jsme se, že bude Kibum pokračovat ve stopách svého otce a důkazy proti němu jsme neměli. Proto byla nabídnuta Zhoumimu nabídka, že se vrátí znovu na střední a spřátelí se s Kibumem. Aby zajistil důkazy proti němu, abychom ho mohli zatknout. I s tím, že to může trvat několik let. Zhoumi s tím souhlasil. Jenže i když byl svědkem jeho nezákonných akcích, tak hrozilo, že i když bude proti němu svědčit, tak to proti Kibumovi nebude stačit a pak bude ohrožen život i Zhoumiho. A jak se tady staly tři vraždy, tak jsme sem museli na pomoc Zhoumiho někoho poslat. Nebyli jste jediní vy dva. Bylo jich vás víc.'' vysvětlil nám Chansung, kterému došlo, že ani já a ani Kangta jsme nepochopili Nichkyuna. Když jsem se to dověděla, tak jsem byla v šoku, ale zároveň jsem cítila velikou úlevu.
,,Jane?'' ozval se hlas. Všichni jsme se podívali kdo to je. Byl to ředitel armády.
,,Ano, pane?'' dostal jsem ze sebe.
,,Tady máte povolení do armádní nemocnice. Běžte se umýt a jeden z velících vás do té nemocnice odveze.'' řekl ředitel a do levé ruky, která nebyla od krve mi dal povolenku.
,,Moc vám pane děkuju.'' poděkovala jsem a usmála jsem se. ,,Teď mě prosím omluvte.'' řekla jsem a spěchala jsem do šatny pro své věci a rychle do sprchy smít ze sebe Zhoumiho krev. Byla jsem do deseti minut hotová, i hlavu jsem si umyla. Vzala jsem si povolenku a pospíchala ven k autu, kde na mě čekal jeden z velících důstojníků.
Nasedla jsem k němu do auta on nastartoval auto. Rozjeli jsme a jeli jsme do vojenské nemocnice, která nebyla až tak daleko od kasáren. Myšlenkami jsme stále byla u toho, jak Zhoumi řekl miluju tě než ztratil vědomí.
,,Tak jsme tady. Já počkám na vás tady.'' oznámil mi voják a já se vrátila do reality.
,,Dobře a moc vám děkuju.'' usmála jsem se na vojáka a otevřela jsem dveře.
,,Nemáte zač.'' usmál se taky voják. Zavřela jsem dveře, v ruce povolenku a šla jsem do nemocnice.
Uvnitř budovy jsem se rozhlédla do všech stran. Vůbec jsem se tam nevyznala a proto jsem hledala recepci nebo informace, kde by mi mohli poradit. Po chvilkovém rozhlížení jsem našla informace. Hned jsem se tam vydala.
,,Promiňte?'' ozvala jsem. Jedna sestřička na recepční se na mě podívala.
,,Přejete si?'' zeptala se a celou si mě prohlídla.
,,Před chvilkou sem přivezli jednoho vojáka s průstřelem břicha. Nevíte kde bych ho našla?'' zeptala jsem se té sestřičky.
,,A máte povolení tu být?'' zeptala se ostrým hlasem. Byla mi už od prvního pohledu nepříjemná, ale byla jsem v klidu. Bylo pro mě důležité vidět Zhoumiho.
,,Ano mám tady.'' odpověděla jsem a dala jsem před její oči povolenku. Vzala si ji odemne a začetla se.
,,Dobře, sedmé patro.'' řekla mi sestřička vrátila mi to povolení.
,,Děkuju.'' poděkovala jsem a šla jsem najít výtahy, které jsem našla docela snadno. Čekala jsem až mi přijede. Pak jsem do něho nastoupila a jela do sedmého patra.
V sedmém patře jsem vystoupila a rozhlédla jsem se kolem dokola. Nevěděla jsem kudy kam. Nejhorší bylo, že na chodbě ani živáčka. Po chvíli z nějakým dveřích vyšel doktor. Hned jsem šla za ním.
,,Dobrý den. Pane doktore…'' stačila jsem jen pozdravit, když mě doktor přerušil.
,,Vy jste ta, co jde na návštěvu za tím vojákem že,'' zeptal se mne. ,,Pojďte za mnou. Před chvilkou jsme ho odoperovali. Bude v pořádku jen si pár dní poleží. Kulka nezasáhla důležité orgány, ale ztratil hodně krve. Teď je stále v narkóze. Můžete ho navštívit, ale jen na pět minut. Na víc ne.'' pokračoval doktor dál. Vše mi řekl aniž bych mu musela ukazovat povolenku a vyptávat se ho. Byla jsem za to moc ráda. Hlavně se mi hodně ulevilo, že bude v pořádku. Odvedl mě doktor na intenzivní oddělení. Pomohl mi do pláště.
,,Moc vám děkuju doktore.'' poděkovala jsem mu a usmála jsem se na něho.
,,Nemáte zač. Ale opravdu jen pět minut.'' rozhodl doktor. Kývla jsem hlavou na souhlas a šla jsem dál. Zhoumi byl na jipce sám. Sedla jsem si na židli vedle jeho postele. Přístroje pracovali jak měli. Zhoumi i dýchal sám. Chytla jsem ho za ruku.
,,Ty si mi teda dal. Už vím všechno. Changsung nám to vysvětlil. Jsem ráda, že jsi na naší straně. Až se uzdravíš, tak si spolu hezky sedneme ke kafíčku a promluvíme se. Už se na to moc těším. Bohužel už budu muset jít. Ale jedno ti ještě musím říct. Miluju tě Zhoumi a nikdy jsem tě milovat nepřestala.'' řekla jsem co jsem stačila říct. Než jsem odešla, ještě chvíli jsem pozorovala Zhoumiho jak spí a držela jsem ho za ruku. Pak jsem vstala, setřela si slzy a odešla jsem.
Venku na mě stále u auta čekal ten voják. Stál venku před autem. Šla jsem k němu. Byla jsem o hodně veselejší, šťastnější a hlavně ze mě spadla veškerá úleva.
,,Tak můžeme jet?'' zeptal se mě voják, když mě spatřil.
,,Ano můžeme.'' řekla jsem s úsměvem na rtech. Nasedla jsem si do auta. Voják sedl za volat a nastartoval a rozjel se zpátky ke kasárnám.
Voják mě vysadit před vchodem do kasáren. Vystoupila jsem, ještě jednou jsem mu poděkovala. Když jsem šla ke vchodu, tak voják mezitím s autem odjel. Dveře nebyli vůbec zamčeny, tak jsem se dovnitř snadno dostala. Ostatní policejní auta už byla dávno pryč. Šla jsem směrem do našeho pokoje. Když jsem vstoupila dovnitř, tak tam všichni, Kangta, Jinwoon a Leeteuk seděli. Všichni se podívali kdo přišel.
,,Tak co? Jak je na tom?'' hned se zajímal Jinwoon.
,,Ahoj.'' pozdravila jsem je nejdřív. ,,Už líp. Operovali ho a doktor říkal, že kulka nezasáhla žádný důležitý orgán a za pár dní bude jako rybička. Jen si pár dní musí poležet. Když jsem byla u něho, tak byl ještě v narkóze, tak jsme spolu nemluvili.'' řekla jsem jim vše co jsem věděla od doktora.
,,A jak jsi na tom ty?'' zeptal se mě Kangta, který se postavil.
,,Už je mi líp.'' řekla jsem pravdu. Kangta přišel ke mně a objal mě. I já jeho objala. Pak jsme si oba zase sedli k ostatním.
,,Jinak ses asi fakt zbláznila. V tom ringu si fakt riskovala.'' rýpnul si hned do mě Kangta.
,,Tak promiň, ale udělat jsem něco musela, nebo by zabil toho vojáka.'' nedala jsem se, ale tentokrát jsem se usmívala. I Kangta se začal usmívat, ale i přesto mi pokoj nedal.
,,Tak ho vyzveš na boj na život a na smrt co?'' pokračoval. Ostatní nás se smíchem pozorovali.
,,A co jsem měla dělat, když jsem tě nikde neviděla, abychom se poradili, no?'' taky jsem pokračoval.
,,No dobrá. Hlavní je, že to všichni přežili.'' rezignoval Kangta. Udělal to spíš proto, že nevěděl jak reagovat na moji odpověď.
,,To jo. To máš pravdu.'' souhlasila jsem s Kangtou. V tom do pokoje přišel Kangin a Changmin.
,,Už jsi zpátky Jane?'' zeptal se mě Kangin.
,,Jo, před chvilkou jsem se vrátila a taky vám chci poděkovat.'' poděkovala jsem těm dvěma a usmála jsem se na ně.
,,Za co?'' nechápal Kangin.
,,Za povolení jít do nemocnice za Zhoumim.'' hned jsem to vysvětlila.
,,Není zač, ale to zařídil náš ředitel ne my.'' řekl Changmin.
,,Ale i tak díky.'' nedala jsem se.
,,A jak mu je?'' zeptal se Kangin. Hned jsem jim řekla přesně to co jsem řekla před chvíli klukům a přesně to, co mi řekl doktor.
,,Tak to je dobře.'' řekl s úlevou Changmin.
,,Ale sehrál tu roli fakt bezvadně.'' uznal Kangta.
,,To máš pravdu. I když si vzpomenu jak jsem mu nedávno řekla, že mu jednu vrazím.'' vybavila jsem si první neděli co jsme měli návštěvy. A nejen já, ale i Kangta a Leeteuk.
,,Ale když tak o tom přemýšlím, tak jsem se divil, že se tu už neukázal Kyuhyun.'' pronesl zamyšleně Kangta. ,,Ale nechci tím říct, že by mi to nějak vadilo.'' dodal hned, když mu došlo, že jeho jméno už ani nechci slyšet.
,,To jsme dva, ale já bych to nějak neřešila.'' řekla jsem a usmála jsem se na Kangtu, že je vše v pohodě.
,,Možná to bylo tím, jak jednu dostal přes hubu.'' řekl Kangin. Všichni jsme se na něho podívali.
,,Přes hubu? A kdy? A od koho?'' chrlila jsem jednu otázku za druhou. Kangta by se zeptal na ty samé otázky.
,,Tu první neděli. Když odcházel s tou blondýnou, tak je doběhl Zhoumi. Nevím co jim řekl, to jsem byl na to moc daleko, ale pak jednu tomu chlápkovi vrazil až spadl na zem a ze rtu mu tekla krev. Ještě něco dodal. Ta blondýna hned pomáhala tomu chlápkovi na nohy a na Zhoumiho zakřičela, že se zbláznil. To si pamatuju, protože ji se přeslechnout nedalo.'' vysvětlil Kangin. Všichni jsme se na něho dívali Vím, že Leeteuk i Kangta něco řekli, ale já začala tak přemýšlet, že jsem je chvilku neposlouchala.
,,Už tomu začínám rozumět.'' pronesla jsem. Všichni se na mě podívali.
,,A čemu?'' zeptal se Kangta. Na všechny jsem se podívala.
,,Zhoumi byl celou tu dobu na naší straně, to už víme. Ale došlo mi, že nám tady pomáhal. Jen mi to nedocházelo až teď.'' začala jsem vysvětlovat. ,,Pamatuješ Leeteuku, jak jsme si ten den povídali na záchodě a pak šli na pokoj a u mé postele viděli Zhoumiho?'' zeptala jsem se Leeteuka a podívala se na něho.
,,Jo, vzpomínám si. Jsi na něho vyjela, že jestli něco hledá, tak to stejně nenajde.'' připomněl mi slova, která jsem vyštěkla na Zhoumiho.
,,Přesně. Jenže on nic nehledal. Využil příležitosti, že tam nikdo nebyl a do polštáře mi dal ten papírek s těmi obrázky boxovacích technik. Věděl, že budu ještě jednou bojovat proti Kibumovi. Věděl, že mě bude chtít zabít a chtěl k tomu předejít.'' vysvětlila jsem a pokračovala jsem dál. ,,A pak jak dodal než odešel, že ví, proč tu jsme, tak to nemyslel, tak, abychom se prozradili. Aby vyšla najevo naše tajná mise. On věděl, že všichni jsme tu v utajení. Tím že to řekl, chtěl abychom to taky věděli a mohli spojit síly. Další pomoc od něho.'' dál jsem vysvětlovala.
,,Už začínám chápat. Jediné co nevěděl, že my jsme navzájem o sobě už věděli.'' řekl Leeteuk, kterému to vše začínalo svítat. Nejen jemu, ale i ostatním.
,,Ale pomohl tím, že jsem se dověděl o vás já a vy o mně.'' promluvil s úsměvem Jinwoon.
,,Ty si věděla, že Jinwoon je tu taky tajně?'' řekl překvapeně Kangta a díval se na mě. Taky jsem se na něho podívala.
,,Jo, ale neřekla jsem ti to, protože buď nebyla šance ti to říct a nebo když byla, tak jsem si na to nevzpomněla, protože jsme řešili jiné věci.'' hned jsem vysvětlila, aby mě moc Kangta nepřerušoval. ,,A ještě jednou nám pomohl.'' dodala jsem hned.
,,A kdy?'' zeptal se překvapeně Kangta.
,,Leeteuku pamatuješ na tu naší noční dobrodružství, jak nás málem chytil ten voják?'' zeptala jsem se Leeteuka a znovu jsem se na něho podívala.
,,Jo pamatuju. Neříkej, že ten, kdo zaměstnal toho vojáka, byl Zhoumi.'' řekl Leeteuk tak nějak nevěřícně.
,,Byl to on. Já ho poznala, ale i když to bylo jen na pár vteřin. Jen jsem si říkala a přesvědčila se, že se mi to jen zdálo. V tu chvíli bych jsem si říkala proč to dělá. Ale teď je mi to jasné. Celou tu dobu byl na naší straně a pomáhal nám jak jen mohl. Věděl, že když nás ten voják chytí, tak bude zle. Proto ho zatáhl do té uličky a mluvil s ním. Dal nám tím čas na to, abychom se stihli vrátit na pokoj a nikdo by nic nezjistil, že jsme vůbec kdy pokoj opustili.'' vysvětlila jsem všem.
,,A poslední jeho akce, kdy pomohl, bylo v tom ringu.'' dodal Kangta. Všichni jsme přikývli hlavami na souhlas. Sice to nebyla moc příjemná situace, ale už mi do breku nebylo. Věděla jsem, že to přežije a bude v pořádku. Jen stále jedna věc mi vrtala hlavou. A to byla ta, proč uhodil Kyuhyuna. Proč s ním vlastně mluvil. Na toto jsem odpověď neznala. Odpověď jedinou znal Zhoumi.
,,Tak, zítra jedete domů. Po tak dost dlouhé době. Dneska se půjde slavit. Je k tomu víc důvodů.'' řekl Changmin. Všichni jsme se zasmáli, ale v podstatě měl pravdu. Všichni jsme vstali a šli do blízké hospody, kde jsme si dali pořádnou večeři, jak mi pořádné jídlo už chybělo, a pití. Já si jen jednou přiťukla panákem, jinak jsem pila pivo. Když jsem cítila, že mám dost a jsem i unavená, šla jsem si lehnout. Pomáhala jsem Jinwoonovi, který to přehnal a opil se. Leeteuk, který taky jako jediný byl střízlivý jako já, nebo spíš nevypil toho tolik jako já mi chtěl pomoci, ale spíš jsem ho požádala, aby dal pozor na ostatní, že to zvládnu sama. Odvedla jsem Jinwoona do pokoje a do jeho postele. Bylo to docela těžké, protože cestou usnul. Byl docela těžký, ale zvládli jsme to bez jakéhokoliv pádu. Pak jsem si lehla i já a usnula jsem hned. Už jsem se těšila až se vrátím domů. Nebo spíš do bytu k Verče, na kterou jsem se už taky moc těšila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♥Verča♥TVD♥ ♥Verča♥TVD♥ | Web | 17. června 2013 v 20:13 | Reagovat

juuu nejelpší díl, jsem tááák moc ráda, že tam jsem! jsem slavnáááá jooooooo :D :D :-* huuug you so much *-* gomawoooo :D :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama